Příběh šperku s jantarem, k poctě F. Chopina
"Est-ce qu'il pleut toujours, George?"
„Ano, drahý. Stále prší … ,“ odpověděla George Sandová.
Otočil se zpátky ke klavíru a hrál.
Fryderyk Chopin si ozdravný pobyt na Mallorce představoval jinak. Zaskočilo ho deštivé zimní počasí a dýchalo se mu čím dál hůř. A ani společnost a péče jeho přítelkyně George Sandové nepomohla k výraznému zlepšení.
Zajímalo mě jaké skladby toho roku 1838 napsal. Moje tušení se potvrdilo. Byla to hudba plná rozervaných emocí, polské hrdosti, ale i obrovského smutku … vždyť jeho milované Polsko tou dobou prožívalo zlé časy.
Scherzo cis moll i Balada F dur jsou dodnes prezentovány na varšavské Chopinově mezinárodní klavírní soutěži.
V roce 1980 byl jedním ze soutěžících i Chorvat Ivo Pogorelich a právě jeho pojetí Chopinových skladeb mě vzalo za srdce. Ivo tehdy soutěž nevyhrál. Hrál totiž tak nezvykle upřímně, že se porota rozhodla nepustit jej do finále. Část porotců, včetně vítězky této soutěže z roku 1965 Marthy Argerich, na protest odstoupila.
Věřím, že vás Chopinova hudba v těchto posledních zimních dnech potěší.