Příběh šperku Žízeň
Když v horkém létě zaprší, slétnou se na temně hnědé bláto modrásci...
Ve francouzské verzi písně Šanson starých milenců (La chanson des vieux amants) poetický verš "kdo žízeň má, ten pije z louží" nenajdete. Přibásnil jej pro paní Hegerovou skvělý textař Pavel Kopta. Tesknivý šanson "Lásko má" mám moc ráda...
Lásko má (Chanson des vieux amants)
Už deset let nám láska sloužía nebo my sloužíme jí?Kdo žízeň má, ten pije z loužía kdo má hlad i kůru jí.My rozešli se tisíckrát v tom pokoji,kde páchne plyna kde i dnes kolébka schází.Ty ztratil jsi chuť dobývata já zas chuť tvých sladkých slin,náš zvadlý květ už vypad z vázy.
Ó lásko má, má sladká,něžná lásko přísahám,že ač se štěstí točí zády k nám,já stále mám tě ráda.
Kde trámy vzít, když strop se hroutí?Les vyhořel a je z něj troud.Ze srdce zbyl košíček z proutí,čím zastavíme dravý proud?Já nebyla tvá jediná,ty znal jsi tolik jiných úst,kdo bez hříchu je, ten ať soudí.I tajnosnubná květina,když s rozkoší chce kvést a růst,tak roste tam, kde vítr proudí.
Ó lásko má, má sladká,něžná lásko přísahám,že ač se štěstí točí zády k nám,já stále mám tě ráda.
Už deset let nám láska sloužía teď nám výpověď chce dát.Snad znavená po klidu touží,já bojím se jí na to ptát.Tak pojď, snad dá si ještě říct,my můžem před ní pokleknout,jen podívej jak na nás kývá.Vždyť sami nezmůžeme nic,s ní můžeme tím proudem plout,tak pojď, co jiného nám zbývá.
Ó lásko má, má sladká,něžná lásko přísahám,že ač se štěstí točí zády k nám,já stále mám tě ráda.
- český text: Pavel Kopta
- zpěv: Hana Hegerová
- původní text: Jacques Brel
- hudba: Jacques Brel
- hudba: Gérard Jouannest