Švihák lázeňský
Detailní popis produktu
Ani nevím co mě vedlo k tomuto šperku, prostě se mi k pájce přitočil nonšalantní pán v ošuntělém měděném klobouku, že mi bude pomáhat odmotávat drátek. Pak objevil růžové korálky, z nich si umotal kytičku a poprosil o upevnění za klobouk. Poděkoval a zmizel ve dveřích sousední kavárny. Třeba svým karafiátem okouzlí některou místní dámu a ta si nechá kavalírsky svléknout kabátek …
Mimochodem, řemeslo „šviháků“ bylo na hony vzdálené lázeňské romantice. Vepříkům a bejčkům se, myslím, hodně ulevilo, když si konečně mohli dát před bolestivou operací u veterináře šlofíka. Zrušení cechu šviháků/zvěroklestičů bylo uzákoněno v roce 1951.
A heleme se … náš pán v ošuntělém klobouku vychází z kavárny, rámě nabízí usměvavé dámě. Mrkne na mě do výlohy, že růžový kvítek měl úspěch …
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.